|
|
 |
|
| Sobota 27.10. Kadualla, Ritigala
Tak tedy budícek ve čtyři, o pul pate už čeká před domem naše vozidlo, teréňák indické výroby, za kabinou je nastavba se dvěma kozenkovymi podelnymi lavicemi - výhoda jízdy ve dvou je ze se na ni muzu natáhnout... Sou ale zacina uz tady, hned po odbočení směrem ke vstupu do starého města ridic namířil auto a reflektory směrem ke stádečku nejake vysoké. Hned pak za zatáčkou příkopu, který obepíná vnitrni město Sigiriye, dokonce krokodýl, ale nez se presunu na druhou stranu korby a zaostřím oci, je uz pryč. Pak uz nasleduje prejezd pres Habaranu a Gal Oyu, kde se odbocuje doprava. Mezitim uz se rozednilo. Naproti vstupni pokladne je malicka expozice potvor nalozenych v lihu, od nenarozeneho slunete, pres smotane kobry po jakesi srdce. Vyfasujeme pruvodce, ktery sice umi anglicky, obcas mu ale neni moc rozumet. Nejdriv se prejizdi pres hraz zdejsi nadrze, pod propusti sidli hejno vodnich ptaku. I pote, od lesni cesty vidime obcas nejake ptactvo, pobiha zde dost pavu. Pozdeji rejdime po otevrene planine, opodal je jezero. Precejen se dockame i slonu, tedy jedne triclenne rodinky. Pomalu postupuje smerem k lesu, tak mame cas si je prohlednout nez v nem v tichosti zmizi. Po chvili potkavame jinou vypravu, s domorodymi turisty. Vjizdime do lesa, jeste tutam nejaky ptak, par jich i vypada jako neco pribuzneho z orlem. No, budiz, na poprve zajimavy zazitek, ale priste uz bych do toho sel jen se zarukou pestrejsi a pocetnejsi zvireny. Vystupujeme v Habarane, podle pruvodce mirim jiznim smerem od krizovatky, kde by mel byt nejaky lepsi hostel, ze bysme v nem posnidali. V jednom uchazejicim zarizeni neni zrovna kuchar - tipuju ze zde momentalne proste nemaji hosty - pak nas nahanec nahani do male hospudky, kde nas pad domaci s otevrenou naruci zve ke stolu, pro par chlapu zde zrovna prostrel ryzi, nudle a na vyber dve nejake smesi. Uvitali bysme neco lehciho ale aspon tak, pan jeste slevil z 500 na 400. Jdu spis do tech priloh, trochu s jakousi kari-zeleninovou smesi (samozr. ne uplne nepalivou) , smes se susenou rybickou nechavam na taliri. Kdyz jsou zakladni zivotni potreby uspokojeny a pan domaci se zda byt duveryhodny, nechame si domluvit s pouzitim jeho tuktuku vylet pod klaster Ritigala, batohy nechavame u nej v domu. Z popisu v pruvodci v souctu s tim co jsme doslechli to pusobi dojmem, ze se od konce silnice bude stoupat kluzkou stezkou v destnem pralese a pak se objevi tajuplne stavby, to tady nemuzeme nechat, navic je porad celkem slunecno. Je to 21 km, v zaveru uz pak po obcas celkem vymlete ceste, na konci ale stejnak stoji dokonce i autobus. Pan pokladni chce nejdriv za listek asi 1300 Rs za osobu (200 kč), ale tuktukar je asi opravdu trochu jeho znamy, jak nam sliboval pan v restauraci, a mame to za 1000 dohromady bez listku. Je sucho, takze cesta neni kluzka a les neni destny a nijak se od jinych nelisi. Nejdriv jsou hned dole pozustatky velkeho vodniho rezervoaru, pak se stoupa vzhuru. Cele jeto uskupenim malych a nizkych ruin, zpravidla majicich podobu dvou vyvysenych plosin propojenych mustkem, na jedne z nich jsou pozustatky jakychsi piliru. Postupne jich tu je asi pet a podle pruvodce jeste par neodkrytych kolem v lese. Obcas je to obohaceno o neco vic , napriklad jakysi pisoarek i s kamennymi chodidly nebo i serioznejsi utvary. Pospojovane to je kvalitne vydlazdenym chodnikem nebo schodistem, na chodniku je obcas kamenny kruhovy "objezd". Poradne se u toho vseho nevi k cemu to vlastne bylo. Tedy nic aztak velkolepeho, ale neco do sebe to melo. Po navratu do Habarany si vyzvedavame batohy a jeste chvili konverzujeme, pan umi dokonce nemecky, na mesic byl v Nemecku u kamarada, s kterym se seznamil pri praci v hotelu na Maledivach, dokonce uz predtim chodil v Colombu na kurz nemciny a mluvi celkem bez problemu. __________________________ #pod carou Silnice - od uplneho konce obcanske valky neuplynulo az tak dlouho, takze teprve nyni probiha rozsahla obnova silnic a tezko se da z mapy poznat, kde pojedete jak rychle. Z Annuradhapury do Dalbully byla cela cesta rozkopany tankodrom, stavba ale probihala prakticky v cele delce. Kdyz jsme ale od Sigiriye najeli na hlavni silnici od Dalbully na Habaranu, byla zde krasna asfaltka. Ta pokracuje i dal na Trincomale, pred nim uz se ale skoro hodinu zase skace po stavbe, i kdyz v pokrocilejsim stadiu, castecne uz lezi asfalt, i kdyz spis jen nejake pevne podlozi. |
|
| Rozlišení: 425 x 283 | |
| Počet fotek: 322 | Poslední aktualizace: 15.5.13 11:07 | Nápověda | |